|
To nebylo pro mě |
Pěkně jsme se zapotili. Teplo bylo kolem 25 stupňů Celsia, jasno, trať z velké části na slunci, časy povětšinou zhruba o tři minuty pomalejší než obvykle. Keňané to v úvodním náběhu pod kopec pořádně napálili, takže si
Jirka Magál, který s nima spolu s
Jonathanem Wyattem držel krok, udělal osobák na trojku, ale naštěstí se z toho dostal a nakonec obsadil skvělé čtvrté místo za vítězným Weldemariamem, druhým Jonathanem a třetím
Davidem Schneiderem. Sám jsem klukům nestačil a začal jsem o poznání volněji. Asfalt jsem běžel spolu s Tomášem Krutským, kus za náma byl ještě Peťa Losman, a tak jsem si připadal úplně jako za mlada v juniorech. V prvním stoupání jsem šel před
Markuse Krölla, kterému to letos bohužel vůbec nesedlo a hodně se vytrápil, a po následujícím traverzu jsem dotáhl Romana Skalského, s nímž jsem pak běžel velkou část závodu až za řečiště zhruba na hodině běhu. Celou dobu (resp. na 35., 45. a 65. minutě) jsem se ládoval gely, aby mi zase nedošlo jako předminule, kdy jsem se nahoru vydrápal jen díky tomu, že jsem nějakému divákovi cestou vypil lahev koly. Nahoře jsem tak nebyl ani tolik zdrchaný jak jindy, jen ta výška mi zase dala hodně zabrat. Před závěrečným stoupáním jsem se dostal před Lokomwu a pak už zbývalo jenom pořádně zabrat, aby mě nedošel výborně jdoucí
Tomáš Dlabaja, předat štafetu Rosťovi Vondrovi, obléknout se, napít, najíst a honem dolů.
Ostatní členové týmu (
Global assistance): David Mrůzek - kajak, Rostislav Vondra - padák,
Jan Hruška - kolo. Klukům moc děkuji za skvělou spolupráci a parádní závod, a stejně tak
ČAES, která nás do Dolomit vpravila.
Výsledky na stránkách závodu.
Zpráva ze závodu od
Tomáše Dlabaji.
Reportáž v ČT (premiéra v pátek 16. 9. 2011 ve 22:00).
Ještě jeden
dokument na ČT4 (premiéra v neděli 18. 12. 2011 v 17:35).
|
Cesta nahoru |
|
... a cesta dolů |
|
Piknik u cesty |
|
Bachratý Citroen |
Žádné komentáře:
Okomentovat