Bylo to jako jít zcela nepřipravený na zkoušku a doufat, že přeci jen prolezu. Od Dolomitenmanna jsem v podstatě jen klusal a občas závodil, tak jsem sám nevěděl, jak ty tři osmnáctikilometrový okruhy ŠUTRu zvládnu. Navíc se z pobolívající nohy vyklubal solidní zánět šlach na bérci. Pořád jsem si říkal, že je to třeba jen namožený, a zkusil jsem s tím tedy běžet. Při závodě to nebylo tak zlý, i když v druhý půlce hlavně v sebězích už byla noha docela cítit, ale od neděle je to pěkně nateklý a vrzavý, takže si nějakou dobu nezaběhám. Alespoň budu víc doma s rodinou.
Trať byla velmi dobře značená, a ani v mlze se v podstatě nedalo zabloudit. Jen v druhém kole jsem se trochu leknul, když se najednou vedle cesty vynořilo týpí, kterého jsem si před tím nevšim. V tom prvním byla orientace jednodušší i díky tomu, že jsem na trati byl spolu s běžci a běžkyněmi na jeden a dva okruhy startujícími o deset resp. pět minut před námi. Jinak byla mlha skvělá, skrývala město a odhalovala mnohá překvapení. Zejména výhled od zříceniny na Babě v druhém kole byl podivuhodný, zamlžená koláž pohlednic z Prahy, Moskvy a Ústí nad Labem - Hradčany, hotel Internacionál, řeka, kouřící tovární komíny. A všude množství barevného listí.
Skoro celý okruh je poměrně hodně běhavý. Jsou v něm tři náročnější, ale nepříliš dlouhé výběhy a vlastně jen jeden krkolomnější seběh kolem dvanáctého kilometru dolů do Šáreckého údolí (těžký zejména díky rozbitému kamenitému podkladu pro došlap). Většinou se však dá běžet lehce a svižně. První dvě kola se šly pěkně, a ani jsem příliš nezpomalil. Ve třetím mi už ale pěkně ztěžkly nohy a výrazně jsem zvolnil. Přeci jen by to chtělo mít víc naběháno a taky bych asi udělal dobře, kdybych do sebe po druhém kole nasoukal ještě jeden gel navíc - dost mi pomohlo nealko pivo na občerstvovačce v půli kola, nabízeli mi i jedno s sebou, ale přeci jen běžet s lahváčem ještě devět kilometrů se mi příliš nechtělo. (Oproti mně šel druhý Radek Brunner celý závod vyrovnaněji, s menším propadem v tempu v závěru.) Snad tedy za rok nebo na nějakém jiném ultramaratonu.
Michaelovi velký dík za krásný závod a gratulace všem, kdo doběhli.
Výsledky na behej.com.
Fotky Michaela Dobiáše.
Fotky Honzy Dufka z runfree.cz.
Zprávy ze závodu: David Volenec, pancha-runner, Martina Němečková, Petr Syblík.
V ultra zpomaluji vsichni. Otazkou je jen kdo kdy, a o kolik. Kazdopadne vitej na "druhe strane"! Tez gratuluji k vitezstvi a preji brzke uzdraveni!
OdpovědětVymazatDíky moc.
OdpovědětVymazatAhoj, to teepee me dalo taky pekne zabrat. Nohy vodrovnany a najednou u cesty neco co tam nebylo: rikam si tak a je to v haji, zabloudil sem. A zrovna v tom useku nebyla zadna znacka trati. Nastesti jsem v zouchalstvi bezel dal a pak uz trasu poznal. Ale vsadim se, ze to teepee tam na zacatku nebylo. A jinak gratulace k vykonu. Zada jsi nam ukazal na startu a pak sem vedel kdo je prede mnou az na vyhlaseni vitezu:-)
OdpovědětVymazatAd Radek: Taky gratuluju k parádnímu výkonu. Úplně jsem prošvih, když jsi dobíhal (myslím, že jsem se zrovna soukal do něčeho teplejšího), tak jsem se výsledky dozvěděl taky až na vyhlášení. Týpí jsem řešil v podstatě stejně, běžel jsem dál a doufal, že se to srovná.
OdpovědětVymazat