neděle 4. března 2012

Zpátky


... v době

mého truchlivého rozjímání u politých stolů v zakouřených restauracích čtvrté cenové skupiny, že se nikdy nestanu světovým mílařem, a přitom jsem ta tři a třičtvrti kola tak miloval, trať, v níž bylo nejhorší třetí kolo, ve kterém se muselo udržet tempo a přitom si nechat síly pro závěrečnou třístovku, ale stejně i při svém nejlepším závodě bych byl někde v polovině poslední zatáčky, když Ing. C. Herbert Elliot protínal cílovou pásku
Michal Novotný: Zpátky (Pavel Mervart, Červený Kostelec 2009, str. 69)

Otázku, kdo je na fotografii na obálce, není těžké zodpovědět. Jedná se o výřez (celá fotografie je k vidění například zde) ze snímku z rekordního závodu běženého 6. května 1954 v Oxfordu, při němž Roger Bannister jako první člověk na světě zaběhl míli pod 4 minuty (3:59,4). Loket při pravém okraji patří Chrisi Brasherovi, který Bannisterovi závod rozbíhal.
Kniha samotná je souborem útržků vzpomínek na dobu od konce čtyřicátých do začátku sedmdesátých let, přičemž vzpomínky běhací se v ní objevují průběžně až po olympiádu v Tokiu (poslední z nich je ta citovaná v úvodu) a s výjimkou Zátopka se jedná vždy o vzpomínky mílařské.
Pominu-li krátká obhlédnutí situace v ostřejších zatáčkách, nikdy jsem se při závodech neohlížel (a určitě ne na dráze). Při mé nešikovnosti by to taky nejspíš skončilo pádem. Hlavně mi ale vždy připadalo, že se mám snažit běžet dopředu, že bych si tím ohlédnutím závod sám prohrál. Zato po závodě mi pokaždé celý běh leží v hlavě pěkně dlouho a neustále přemýšlím, kde jsem co pokazil a co jsem mohl udělat jinak. O životě vzpomínek a ve vzpomínkách pak raději ani nemluvit. Při závodě samotném se však běžec pohybuje v podstatě pouze v přítomnosti a na nějaké vzpomínky a ohlížení zde není místo. Je tak otázkou, zda se člověk nezačne ohlížet, až když přestane závodit, resp. zda v momentě, kdy se začíná ohlížet, nepřestává závodit? V neposlední řadě se pak vkrádá na mysl, zda není nejlepší (jako H. Elliot nebo R. Bannister) s velkým závoděním po škole, tedy v době, kdy začínáme stále víc a víc vzpomínat, skončit?

a jeho jiného neuvěřitelného výkonu po absolvování univerzity, kdy se vnořil do praktického života a s lehkým srdcem se jako olympijský vítěz a světový rekordman netušených možností, vždyť vyhrál v jedné řadě 44 závodů na 1500 m či na jednu míli, s atletikou ve 23 letech rozloučil, aby žil jako jeden z milionů inženýrů (str. 66)