Závody 2014

Kbelská 10 - 1. 3. 2014, Praha-Kbely (výsledky)
Hubáčkova dvacítka - 16. 3. 2014, Praha (výsledky)
POŠUK - 26. 4. 2014, Český Brod (výsledky)
Perun Skymarathon - 3. 5. 2014, Oldřichovice u Třince (výsledky)
Velká cena Zadova (kvalifikace na ME v běhu do vrchu) - 7. 6. 2014, Zadov (výsledky)
Skyrunning World Championships - Vertical KM - 27. 6. 2014, Chamonix, Francie (výsledky)
Skyrunning World Championships - Mont-Blanc Marathon - 29. 6. 2014, Chamonix, Francie (výsledky)
Sierre-Zinal - 10. 8. 2014, Zinal, Švýcarsko (výsledky)
Babický trail 1/4maraton - 13. 9. 2014, Babice (výsledky)
2hrady - 27. 9. 2014, Bradlecká Lhota (výsledky)
Vertical Kilometer Grèste de la Mughéra - 10. 10. 2014, Limone, Itálie (výsledky)
Limone Extreme SkyRace - 11. 10. 2014, Limone, Itálie (výsledky)
Trofeo Vanoni - 26. 10. 2014, Morbegno, Itálie (výsledky: štafety, jednotlivci)

S partyzány na Dívčích hradech

28. prosince 2013 v ranních hodinách. Více k celé akci na blogu Honzy12.

North Race - prequel

Na pozvání Marka Blažka po trati závodu North Race plánovaného na příští rok: Doubice - Na Tokáni - Jetřichovice - Pod Suchým vrchem - Studený - Studenec - Křížový buk - Chřibská - Doubice

Posázavký expres

Posázavský expres (9. listopadu 2013, výlet-běh)
Trasa: Praha-Braník (pod mostem) - Zbraslav - Zvolská homole - Vrané nad Vltavou - Davle - Pikovice - Kamenný Přívoz - Prosečnice - Zbořený Kostelec - Nespeky - Čerčany. (Pěkná cesta, ale až příliš mnoho asfaltu.)
Zataženo-oblačno, cca 10-11 stupňů Celsia, u Vltavy celkem vítr.
Začátek: 10:05
Konec: 15:50
Cílem však nebylo odběhnout to co nejrychleji, ale udělat si výlet a konečně uskutečnit něco, co jsem už dlouho plánoval.
Použité boty: trailroc 255.

Praha-Braník, pod mostem, místo startu

Zbraslav

Stoupání na Zvolskou homoli

Davle

Soutok Vltavy a Sázavy

Raisova vyhlídka

Viadukt v Žampachu

Prosečnice (cíl na dohled)

Zápisník Field notes se osvědčil skvěle (voděodolná expediční varianta)

Ledce

Čerčanské nádraží, konec výletu

56. Trofeo Vanoni

Bylo to především v hlavě. Takhle špatně jsem seběh dlouho nešel. Dopoledne zapršelo a na mokrý trati jsem se hodně bál, že se vysekám a po zbytek roku si už nezaběhám. Přitom nahoru jsem neběžel špatně, nicméně dolů jsem ztratil tak půl minuty až minutu. To je na dvou a půl kilometrech víc než dost. Škoda, výsledek štafety mohl být o jedno až dvě místa lepší. Především díky Dominikovi Sádlovi jsem však nakonec skončili osmí. Zaběhl parádně.
Trofeo Vanoni je tradiční závod (letos se konal už 56. ročník) tříčlenných štafet pořádaný na konci sezóny v italském Morbegnu. Každý člen štafety běží jeden okruh o délce 7,2 km s převýšením 430 metrů. Nahoru jsou to 4 kilometry s dvěma prudšími úseky, první v podstatě ještě ve městě a druhý po necelých dvou kilometrech do stráně v lese, ale jinak je to nahoru hodně běhavé. Dolů pak čeká běžce o poznání větší sešup, 400 metrů se seběhne na zhruba 2,5 kilometrech a zbytek je už téměř po rovině dole ve městě. Začátek seběhu je víc technický, po pěšině převážně lesem, s kameny částečně schovanými pod spadaným listím, sem tam seskok zídky apod., druhá půlka je pak už povětšinou po širších cestách místy po asfaltu a betonu, nicméně stále prudce dolů. To se pak dole na rovině těžko rozbíhá.
Atmosféra skvělá, závod rychlý a nadmíru zábavný. Jen víc takových štafet.

Začátek stoupání (cca po 500 m po rovině ve městě)

Delší, mírnější úsek po silnici před náběhem do druhého prudkého stoupání (foto: Mirek Duch)

Pavel, Dominik a Mirek v nejprudším stoupání na trati, serpentiny ve svahu, ale není to příliš dlouhé

Pak už se stoupá jen mírně (foto: Mirek Duch)

(foto: Mirek Duch)

Nejvyšší bod na trati, za dětským hřištěm doleva a dolů (foto: Mirek Duch)

Začátek seběhu (foto: Mirek Duch)

(foto: Mirek Duch)

(foto: Mirek Duch)

(foto: Mirek Duch)

(foto: Mirek Duch)

Na mokrých kamenech (vápenec) částečně schovaných pod listím to pěkně klouzalo (foto: Mirek Duch)

(foto: Mirek Duch)

Zbytek seběhu, povětšinou prudká široká cesta a závěrečných 500 m po rovině ve městě snad zdokumentuju příště (foto: Mirek Duch)

Použité boty: roclite 243, ale klidně by to bylo na x-talony (hlavně v blátivých úsecích při seběhu).

Obývací pokoje

Asi jediný sen, který se mi stále vrací, má průběh zhruba následující. Ocitám se na startu běžeckého závodu, obvykle městského maratonu nebo půlmaratonu. Město samotné ani ostatní běžci nemívají konkrétní podobu a místo konání i obsazení se sen od snu mění. První polovina závodu je podobná závodům skutečným. Probíháme ulicemi města, podél trati jsou diváci, mnohdy vedu nebo jsem ve vedoucí skupině. Za polovinou se ulice začínají zužovat, namísto diváků potkávám především náhodné chodce a běžné obyvatele, trasa závodu se pro mě stává nejistou. Vbíhám do jednoho z domů. Probíhám chodbami, vybíhám schodiště, vbíhám do bytů a na půdy. Neustále váhám kudy dál. Měl jsem odbočit do kuchyně? Neměl jsem běžet o patro níž? Mám pokračovat po okapové římse, nebo podél kolejí dětského vláčku v obýváku? Obyvatelé domu žijí dál svým běžným životem. Stále pokračuji v závodě, ale ostatní mi už dávno utekli. Jen občas oknem či z balkóna v dálce zahlédnu čelo závodu. Zjevně vědí, kudy mají běžet. Závod nikdy nedokončím.
(Méně častá alternativa: Po polovině závodu okolní prostředí postupně houstne, klade mi čím dál větší odpor, pohyb se pro mne stává těžším a těžším. Jen s vypětím všech sil dokážu zvedat ruce a nohy, pohybovat se vpřed, zatímco ostatní běží stejně lehce jako dřív. Nezadržitelně se mi vzdalují.)

Dolomitenmann 2013

(foto: Ondřej Fejfar)