Druhý pokus

V sobotu jsem se docela bál, když střídavě pršelo, sněžilo a bez ustání ukrutně foukalo. Nakonec ale bylo v neděli při závodě polojasno, kolem pěti stupňů nad nulou a sněhu bylo v lese nanejvýš centimetr, i když i ten stačil k tomu, abych krkolomnější seběhy šel pěkně opatrně, spíš krokem než fofrem.
Ve srovnání s loňskem jsem cestu z Trhových Svin do Hojné Vody zvládl o poznání líp. Tentokrát jsem už téměř nebloudil - jen při seběhu k myslivně pod Kohoutem jsem se v jednom místě kus vrátil, abych zjistil, že běžím dobře, a v samotným závěru jsem si to dolů z Kraví hory o něco prodloužil. Hodně pomohly, především psychicky, fáborky, kterými byla trať místy doznačována. Pořadatelům tak patří velký dík za krásný a skvěle připravený závod.

Posledních pár set metrů do cíle s doprovodným vozidlem