Od cesty 1

Tohle se Rickeymu a lidem z Ovonovo hodně povedlo: http://rickeygates.com

Maaristaan na svém blogu průběžně vytváří fascinující sbírku fotografií ubíhajících cest všeho druhu: http://maaristaan-runner.blogspot.com

Vskutku pozoruhodný tréninkový deník Gundera Hägga v překladu pana Jansy.

International Skyrunning Federation přišla s novou, hodně zajímavou sérií ultramaratonů. Hned první květnový závod ve Španělsku, Transvulcania, by měl být skvěle obsazený. Škoda, že je to všechno docela daleko (snad kromě Trofeo Kima).

Druhý pokus

V sobotu jsem se docela bál, když střídavě pršelo, sněžilo a bez ustání ukrutně foukalo. Nakonec ale bylo v neděli při závodě polojasno, kolem pěti stupňů nad nulou a sněhu bylo v lese nanejvýš centimetr, i když i ten stačil k tomu, abych krkolomnější seběhy šel pěkně opatrně, spíš krokem než fofrem.
Ve srovnání s loňskem jsem cestu z Trhových Svin do Hojné Vody zvládl o poznání líp. Tentokrát jsem už téměř nebloudil - jen při seběhu k myslivně pod Kohoutem jsem se v jednom místě kus vrátil, abych zjistil, že běžím dobře, a v samotným závěru jsem si to dolů z Kraví hory o něco prodloužil. Hodně pomohly, především psychicky, fáborky, kterými byla trať místy doznačována. Pořadatelům tak patří velký dík za krásný a skvěle připravený závod.

Posledních pár set metrů do cíle s doprovodným vozidlem

Zpátky

... v době

mého truchlivého rozjímání u politých stolů v zakouřených restauracích čtvrté cenové skupiny, že se nikdy nestanu světovým mílařem, a přitom jsem ta tři a třičtvrti kola tak miloval, trať, v níž bylo nejhorší třetí kolo, ve kterém se muselo udržet tempo a přitom si nechat síly pro závěrečnou třístovku, ale stejně i při svém nejlepším závodě bych byl někde v polovině poslední zatáčky, když Ing. C. Herbert Elliot protínal cílovou pásku

Michal Novotný: Zpátky (Pavel Mervart, Červený Kostelec 2009, str. 69)

Otázku, kdo je na fotografii na obálce, není těžké zodpovědět. Jedná se o výřez (celá fotografie je k vidění například zde) ze snímku z rekordního závodu běženého 6. května 1954 v Oxfordu, při němž Roger Bannister jako první člověk na světě zaběhl míli pod 4 minuty (3:59,4). Loket při pravém okraji patří Chrisi Brasherovi, který Bannisterovi závod rozbíhal.
Kniha samotná je souborem útržků vzpomínek na dobu od konce čtyřicátých do začátku sedmdesátých let, přičemž vzpomínky běhací se v ní objevují průběžně až po olympiádu v Tokiu (poslední z nich je ta citovaná v úvodu) a s výjimkou Zátopka se jedná vždy o vzpomínky mílařské.
Pominu-li krátká obhlédnutí situace v ostřejších zatáčkách, nikdy jsem se při závodech neohlížel (a určitě ne na dráze). Při mé nešikovnosti by to taky nejspíš skončilo pádem. Hlavně mi ale vždy připadalo, že se mám snažit běžet dopředu, že bych si tím ohlédnutím závod sám prohrál. Zato po závodě mi pokaždé celý běh leží v hlavě pěkně dlouho a neustále přemýšlím, kde jsem co pokazil a co jsem mohl udělat jinak. O životě vzpomínek a ve vzpomínkách pak raději ani nemluvit. Při závodě samotném se však běžec pohybuje v podstatě pouze v přítomnosti a na nějaké vzpomínky a ohlížení zde není místo. Je tak otázkou, zda se člověk nezačne ohlížet, až když přestane závodit, resp. zda v momentě, kdy se začíná ohlížet, nepřestává závodit? V neposlední řadě se pak vkrádá na mysl, zda není nejlepší (jako H. Elliot nebo R. Bannister) s velkým závoděním po škole, tedy v době, kdy začínáme stále víc a víc vzpomínat, skončit?

a jeho jiného neuvěřitelného výkonu po absolvování univerzity, kdy se vnořil do praktického života a s lehkým srdcem se jako olympijský vítěz a světový rekordman netušených možností, vždyť vyhrál v jedné řadě 44 závodů na 1500 m či na jednu míli, s atletikou ve 23 letech rozloučil, aby žil jako jeden z milionů inženýrů (str. 66)

Závody 2012

MČR v přespolním běhu - 24. 3. 2012, Střelské Hoštice (výsledky)
Horský maraton Trhové Sviny - Hojná Voda - 1. 4. 2012, Trhové Sviny (výsledky)
MČR v půlmaratonu - 14. 4. 2012, Pardubice (výsledky)
Adrenalin Cup - 23. 6. 2012, Ostravice (výsledky)
Grossglockner Berglauf - 15. 7. 2012, Heiligenblut (výsledky)
Běh na Šerák (kvalifikace na MS v běhu do vrchu) - 4. 8. 2012, Jeseník-Bobrovník (výsledky)
Sierre-Zinal - 12. 8. 2012, Zinal, Švýcarsko (výsledky)
Dolní Morava-Králický Sněžník (MČR v běhu do vrchu) - 18. 8. 2012, Dolní Morava (výsledky)
MS v běhu do vrchu - 2. 9. 2012, Temu - Ponte di Legno, Itálie (výsledky)
Jungfrau-Marathon (MS v dlouhém horském běhu) - 9. 9. 2012, Interlaken, Švýcarsko (výsledky)
Babický Trail 1/4 Maraton - 16. 9. 2012, Babice (výsledky)
2hrady - 29. 9. 2012, Bradlecká Lhota (výsledky)
Malá cena Špindlerova Mlýna - 20. 10. 2012, Špindlerův Mlýn (výsledky)
ŠUTR 54 - 10. 11. 2012, Praha (výsledky)
Pražská stovka - 7. 12. 2012, Praha (výsledky)

Inov-8 Roclite 285

Alespoň velmi stručné srovnání roclitů 285 a 295. Rozdíl v hmotnosti  (10 g u velikosti UK 8) je prakticky zanedbatelný a nelze jej v podstatě poznat. Výrazně odlišný pocit při běhu v 285 oproti 295 je tak dán především jiným střihem svršku a nižší mírou tlumení. Dopad je o poznání tvrdší a běžec je nucen jít víc přes špičku. Svršek je u 285 užší a spolu se zpevňujícím gumovým lemem v přední části nohu víc obepíná a fixuje, ve srovnání s nimi jsou 295 hodně široké (což je mezi inovejtkami dost výjimka) a noha je v nich dost volná. Obojí tak dělá z 285 univerzální a poměrně rychlou závodní botu, zatímco 295 se zdají být vhodné spíš na trénink a delší běhy. Nicméně to zdaleka neplatí absolutně. Poslední dva roky jsem většinu závodů v horách odběhl v 295 a byl jsem maximálně spokojen. 285 mám zatím jen pár měsíců a při závodech je budu muset ještě pořádně vyzkoušet (zatím jsem v nich odběhl pouze říčanský lesní běh). Noha v nich však skvěle drží, problémy zatím žádný a běhat mě s nima hodně baví.

Senohraby 2011 (obrázky)

Podzimní běh lyžařů v Senohrabech - neděle 27. listopadu 2011. Fotek je jen pár. Po závodě žen jsme už museli jít s holkama domů a navíc je velká část z toho, co jsem nafotil, bohužel rozmazaná.

Čertovy hrady

Čertovy hrady, neděle 20. listopadu 2011 kolem poledního.
Popis lokality na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory.