Závody 2013

PZL Roštěnka - 17. 2. 2013, Mukařov (výsledky)
Lodrino-Lavertezzo - 2. 6. 2013, Lodrino, Švýcarsko (výsledky)
Adrenalin Cup - 29. 6. 2013, Ostravice (výsledky)
Dolomites Vertical Kilometer - 19. 7. 2013, Canazei, Itálie (výsledky)
Dolomites SkyRace - 21. 7. 2013, Canazei, Itálie (výsledky)
Lipno STRC kros - 24. 8. 2013, Lipno nad Vltavou (výsledky)
MČR v běhu do vrchu - 31. 8. 2013, Jánské Lázně (výsledky)
Dolomitenmann - 7. 9. 2013, Lienz, Rakousko (výsledky)
Babický trail 1/4maraton - 22. 9. 2013, Babice (výsledky)
2hrady - 28. 9. 2013, Bradlecká Lhota (výsledky)
Trofeo Vanoni - 27. 10. 2013, Morbegno, Itálie (výsledky: štafety, jednotlivci)
Podzimní běh lyžařů - 24. 11. 2013, Senohraby (výsledky)

Obešel já pole dvě (PS - DNF)

Nejdřív jsem se těšil, pak už jsem se bál, nakonec jsem se po...al. Tak nějak se to nakonec mělo s mou účastí na Pražský stovce. Zima byla pořádná, ale oblíknul jsem se víc než dost, boty i batoh byly dobrý (jen mi záhy zamrzla voda v trubičce od hydravaku, tak jsem byl skoro bez pití), dokonce i koleno drželo, jen střeva si dělaly co chtěly. První velká tekutá hromada po mně zůstala někde na 27. kilometru a pak jsem musel ještě třikrát. (Ze všeho nejvíc mi to připomínalo můj první maraton v Curychu, kde jsem šel taky čtyřikrát, první dvě zastávky jsem nestačil ani doběhnout ke kadibudce a jediný rozumný vysvětlení, který mám, je, že to bylo od nervů.) Poprvý jsem kluky, se kterými jsem šel ve skupině, ještě doběhl. Podruhý už se mi podařilo špatně odbočit, naběhnout si kilometr do kopce a z kopce navíc a už jsem je nedohnal. Jak mi nebylo dobře a zamrzla mi voda, tak jsem pořádně nejedl a nepil a už se to se mno vezlo. Z Kamennýho Přívozu do Pikovic to už byla jen krásná procházka podél řeky za mizernýho fyzickýho i psychickýho stavu.
Jinak by to bylo nádherný, takhle běžet krajinou. Dokud to ještě šlo, hrozně mě to bavilo. Na řadě míst jsem byl poprvý, přitom to od nás není daleko. Jen mě mrzí, že jsem se nedostal k slapský přehradě a Svatojánským proudům, kde jsem nikdy nebyl, a pak k Cholupicím. Mohl jsem si spolu s Klímou říkat "Obešel já polí pět", takhle toho bylo sotva za polovic. Nicméně skvělá zkušenost, velký dík pořadatelům a obrovská gratulace a obdiv všem, kdo dokončili.

UltrAspire Omega

Pokud jde o běžecký batohy, tak by Omega mohla být vlajkovou lodí značky UltrAspire. Vyvinutá ve spolupráci s Krissy Moehl pro UTMB si rozhodně říká o pozornost. Objem 8,2 litru, váha 337 gramů, dvoulitový vak na vodu (Hydrapak).

Vak je umístěn nejblíž zádům - voda je většinou nejtěžší část nákladu a těžiště tak zůstává blízko těla. Následuje hlavní úložný prostor, který se nahoře zapíná na zip a na přezku. V horní klopě je ještě malá, z venku přístupná kapsa na zip, kam by bylo možný dát třeba náhradní baterie a jiný drobnosti, který je dobrý mít po ruce. Na vnější straně batohu je pak volně přístupná kapsa, kterou bych sám asi nejspíš použil na mapu, ale bylo by možný tam nacpat i tenkou větrovku apod. Po stranách jsou dole dvě malý kapsy, do kterých se mi krásně vešly pytlíky s gelem. Z vnějšku pak jde na batoh uchytit hůlky, který nemám a nemohl jsem to tedy vyzkoušet, ale Michael Dobiáš si způsob jejich uchycení hodně pochvaloval.

Kapsy na rameních popruzích jsou stejný jako u vesty Spry: vpravo kapsa se zdrhovadlem na malou lahev (skvěle mi ale do ní pasoval i normální digitální foťák v pouzdře) a kapsička na kapsle s minerály a proti křečím, vlevo kapsa na zip např. na doklady, mobil aj. Na levým popruhu je navíc úchyt na hadičku od vaku na vodu.

Vpředu batoh fixují dva nastavitelný popruhy. Po obou stranách jsou pak ještě další dva popruhy, kterými jde upravit, jak batoh sedí na zádech. Při vhodným utažení jde s batohem běžet i velmi slušný tempo, aniž by jakkoli poskakoval.

Teď už jen mu dát pořádně zabrat na Pražský stovce, to je konec konců přesně typ podniku, pro jakej je dělanej.

K dostání u všech dobrých knihkupců sice není, ale v Trailpointu ano.

Od cesty 4

I přes svou nepsavost jsem k ŠUTRu alespoň něco sepsal: Czech & Slovak Inov-8 Team - blog.
(Jinak další zprávy ze závodu, odkazy na galerie a výsledky jsou na stránkách závodu.)
Rovněž jsem zprovoznil doplněk k blogu, kde slova omezuju na minimum: Tumblr.

Podzimní ŠUTR

Podrobnější zprávu z letošního podzimního ŠUTRu se pokusím sepsat pro inovejťáckej blog, tak zatím jen hodně stručně. Sněd jsem pět gelů a to mě asi zachránilo, protože první kolo jsem nehorázně přepálil. Nejdřív jsem si myslel, že se kluci jen bojí rozběhnout to z kopce hned po startru, když mě nedohnali ani pod kopcem na silnici, přišlo mi to divný, ale pořádně jsem se leknul až při náběhu do druhýho kola - přeci jen o pět minut rychlejc než loni mi přišlo trochu přehnaný. Druhý kolo bylo celkem rozumný. Ve třetím, hlavně mezi 40. a 50. kilometrem jsem se už dost potrápil, jen jsem měl štěstí, že Dan s Radkem na tom v závěru nebyli o moc líp. Tak trochu jsem doufal, že když poběžím dobře, mohl bych být v cíli dřív, než odstartuje Vendée Globe. Nakonec se to přeci jen povedlo. Skvělá atmosféra, krásnej závod.

H2PB

S Michalem Burdou z Harrachova pod Pomezní Boudy. Ze začátku i s Honzou Dufkem, který nás do Harrachova odvezl. Krásný výlet, klukům za něj patří velký dík. Trasa na cykloserver.cz.

Michal u Wawelu

Skalny Stol

(Foto: Michal Burda)

U zbytků Petrovy boudy (Foto: Michal Burda)

S Honzou v Harrachově (Foto: Michal Burda)

Na Sněžce

6. října 2012

Vesta UltrAspire Spry

Zatím asi nejpromyšlenější systém batohů, vest, ledvinek a lahví na běhání, co jsem viděl, je od americký firmy UltrAspire. Díky Michaelovi z Trailpointu, kde lze věci od UltrAspire nově koupit, jsem měl možnost vyzkoušet skvělou běžeckou vestu Spry, která se mi zdá být, v kombinaci s lahví do ruky, ideální na delší závody v horách, kde je třeba mít s sebou větrovku, něco k jídlu aj., na delší tréninky, různý přeběhy apod.

Kapsa na zádech je relativně malá, ale bez problémů se do ní vejde větrovka, čelovka, pár gelů a třeba ještě triko. O moc víc na závod nebo kratší, rychlejší přeběh není potřeba. Kapsa je nahoře uzavřená jen magnetem, pokud tedy chce běžec vyndat větrovku za běhu, aniž by musel vestu sundavat, stačí šáhnout dozadu a bundu vytáhnout. (Sám mám ovšem problém, že jsem extrémně neohebnej a do kapsy nedošáhnu. Většina lidí by s tím ale asi mít potíže neměla. Viz video na stránkách výrobce.)

Vpředu na pravém ramenním popruhu je dole menší stahovací kapsa, kam dobře pasuje lahev Human 8 Ergo. Lahev je sice poměrně malá, ale na rozpuštěný energetický gel nebo jako rezerva pro případ nouze se hodí. O něco výš je pak malá, magnetem uzavíratelná, nepromokavá kapsička na kapsle s minerály nebo tablety proti křečím. Na levém ramením popruhu je jedna kapsa na zip (akorát na telefon, doklady a nějaké peníze), doplněná dvěma malýma, otevřenýma kapsičkama.

Vesta sedí v podstatě jen na ramenou, nemá žádný bederní pás a při běhu o ní člověk v podstatě neví. Klidně s ní jde běhat i rychlý tempa nebo náročný, technický seběhy. Jediný, co jsem nemohl vyzkoušet, je běh s lahví v přední kapse, ale nemyslím, že by výrazněji překážela.

Teď už jen vyrazit na nějakej pěknej závod nebo přeběh.